To jsou ukazatele, které ekonomové měli k dispozici a na které bylo možné reagovat a vláda na ně také reagovat měla. Když se ve světě rozbíhá krize s bankroty bank a investičních společností a gigantické automobilky žádají vlády o pomoc, všechny indikátory vývoje domácí ekonomiky se musí obzvlášť pečlivě hlídat a sledovat. Malá země, a my skutečně nejsme finančním a ekonomickým centrem Evropy natož světa, je ohrožena jak stabilitou své měny ovlivňované spekulacemi tak poklesem exportu snížením poptávky. Původně západní finanční krize přerostla v celkovou světovou krizi a k nám byla dovezena. Zahleděnost do dobrého stavu našich bank nedovolila odpovědným činitelům podívat se komplexním pohledem na stav naší ekonomiky a pokusit se zachránit v dané době co se zachránit dá. Nebo snad nebylo možné se oprostit od ideologického bloku všespasitelné samoregulace trhu v době, kdy vlády předních kapitalistických zemí nalévaly do bank a ekonomiky stovky miliard dolarů. Pouze pro porovnání státní rozpočet České republiky je přibližně 50 miliard dolarů.
Jaké dopady krize je možné očekávat? V lepším případě stagnace, v horším případě pokles HDP o 2 – 5 % spojený se zvýšením nezaměstnanosti až k dvojcifernému číslu v roce 2009. Krize většinou stlačuje ceny dolů, což je zatím vidět u aut, ale pokud bude pokračovat dále propad kurzu koruny, dojde ke zdražení dováženého zboží a to se projeví i na cenách potravin a zboží denní spotřeby v supermarketech. Snížení kurzu koruny přibližně o 20 % téměř kompenzovalo snížení cen ropy a promítne se také do snížení ohlášeného poklesu ceny ruského zemního plynu. Lze očekávat při stávajících kurzových poměrech zvýšení cenové hladiny o více než 5 % spojené s poklesem reálných příjmů. Jásaní analytiků nad zvýšením naší konkurenceschopnosti oslabením koruny při propadu poptávky může být pouze fikcí, zato pokles našich příjmů vyjádřený v eurech je realitou, kterou pocítíme nejenom na zahraniční dovolené. A tak po několika letech přibližování se nám vyspělé země začnou vzdalovat. Krize vždy více postihuje chudší a méně bohaté a to platí jak pro státy, tak pro lidi.